Ostrava: Historie
Nejstarší doklady lidské přítomnosti na území Ostravy pocházejí z paleolitu. Na Landeku v Petřkovicích je doloženo gravettské sídliště, z něhož pochází také známá Petřkovická venuše. Ze stejné doby jsou nálezy i z Hladového vrchu v Hošťákovicích.
První písemná zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.[zdroj?]
Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1631 až 1645 několikrát obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé polovině 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu.[zdroj?]
Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalšími unikáty jsou zdejší haldy, např. halda Ema ve Slezské Ostravě, halda Hrabůvka v Ostravě – Hrabůvce. [zdroj?]
Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky vznikla v roce 1928 horská dráha pojmenovaná Tivoli (patrně první československá horská dráha v pražském zábavním parku Eden vznikla v roce 1922), po ní se jmenoval celý zábavní prostor. Zhruba po dvou letech ale tento zábavní prostor zanikl a od září 1935 se začalo s likvidací vlastních hald. …